+420 518 384 527

náměstí Svobody 318
696 81 Bzenec

info@sosbzenec.cz

Paříž 2019

V pondělí posledního zářijového týdne opět nastalo hemžení kolem školy a hotelu Junior. Hned po poledni jsme totiž vyráželi na poznávací zájezd do Paříže. Všichni dorazili včas, takže kontrola průkazů totožnosti, kartiček zdravotní pojišťovny, poslední pusa rodičům a vyrážíme.

Další den brzy ráno už jsme byli na místě. Jako první jsme zavítali na návštěvu slavné pařížské ikony Eiffelovy věže. Většina si zvolila výtah, ale někteří odvážlivci se vydali na téměř 700 schodů. Všichni jsme se pak rozplývali obdivem nad krásnými výhledy. Část se vypravila i do nejvyššího patra, to teprve byla paráda.

Pak už jsme poznávali Paříž nohama. Martova pole, Invalidovna, nábřeží Seiny, Latinská čtvrť. Prošli jsme i kolem katedrály Notre Dame, ale byly vidět jen zátarasy a lešení. Škoda. Autobusy nás nabraly před novou Operou a hurá konečně na hotel. Všichni byli tak utahaní, že kolem deváté hodiny byl naprostý klid.

Další den jsme vyrazili mimo Paříž do vyhlášeného zámku krále Slunce Versailles. Kromě zámku jsme si prohlédli i část nádherných zahrad a divili jsme se, co všechno tu ještě kvete. Po obědě už na nás čekal Montmartre a především bazilika Sacre Couer. Zcela nás uchvátila atmosféra uměleckého ducha. Samozřejmě jsme viděli i slavný šantán Moulin Rouge. Pozdní odpoledne jsme strávili naopak v té nejmodernější části města, ve čtvrti La Defénse.

Třetí den jsme začali návštěvou Muzea Grévin = muzeum voskových figurín. A pak následovala světoznámá obrazárna a muzeum Louvre. Následoval přejezd k nejvyššímu mrakodrapu Paříže a výjezd do 56. patra. Krása! Pobyt v hlavním městě Francie jsme zakončili plavbou na lodi po Seině, ale bohužel jsme neviděli zářící Eiffelovku. Byla mimořádně zhasnuta jako výraz státního smutku nad smrtí bývalého francouzského prezidenta.

A pak už cesta domů. Po cestě nás potěšila zastávka v německém městě Amberg. Zde jsou vyhlášené Kurfiřtské lázně a pobyt v nich dával báječnou příležitost smýt ze sebe únavu z celonočního přejezdu. Kdo se nechtěl namočit, volil procházku centrem tohoto starobylého města.

Resumé: viděli jsme to nejvýznamnější, co se v Paříži nachází. Každý den jsem ušli kolem 20 000 kroků. Jak prý prohlásil náš básník Vítězslav Nezval: cizí město se nejvíc pozná nohama. To jsme beze zbytku splnili. Myslím, že v Paříži se líbilo všem a hned tak na ni nikdo nezapomene.


[..] Zpět